3. kapitola
3
Rvaven k němu toužebně natáhla ruce v zoufalé potřebě jeho doteků. Její smysly se zdály až bolestně rozjitřené. Kůži měla horkou a po celém těle se chvěla. Ten tlak mezi nohama byl nesnesitelný.
„Prosím,“ žadonila, „pomoz mi. Zastav to.“ Cítila se jako v horečkách a pomalu přestávala vnímat rozdíl mezi skutečností a snem.
„Jen klid,“ zamumlal v odpověď, jako by se snažil zkrotit divokou klisnu.
Jednu ruku vsunul do výstřihu, plné ňadro vzal do dlaně a bříškem palce něžně přejížděl po zduřelé bradavce. Omámeně vydechla a vděčně přijímala dotek, který jí přinášel uvolnění.
Její fantazie jí ještě nikdy nepřipadala tak živoucí, tak intenzivní. Náhle si svého piráta uvědomovala zcela jinak než kdy předtím. Přímo cítila živoucí žár, který z něho vyzařoval. Pižmo mužné kůže. Nezvyklou chuť rtů. Něžnost jeho laskání…
Celým tělem jí proudily horké vlny vzrušení. Toužebně se k němu natáhla. Tolik ho chtěla, potřebovala ho.
A on ji chtěl také, věděla to. Zatím se sice ještě nesvlékl, ale pod krátkými kalhotami byl tvrdý, ztopořený, připravený si ji vzít. Nicméně když se dotkla jeho živoucího mužství, ztuhl a odtáhl se.
Ruku přesunul níže a lehce jí vklouzl mezi stehna, jako by věděl, co po něm chce.
„Nechej mě, abych ti pomohl…“
Významu slov téměř nerozuměla, ale jeho hlas zněl jako poezie: temný, smyslný, odzbrojující. S tichým mručením se vzepjala, pozvedla boky a prsty zaryla do přikrývky.
Jeho ruce dokázaly až neskutečné věci. Něžně se pohybovaly v horké vlhkosti její touhy a prsty pomalu přejížděly po lepkavé blizně rozkoše. Když nepatrně zvýšil tlak, čímž podpořil divoký tep, který zmítal celým jejím tělem, neudržela se a vykřikla.
Zatímco prsty nepřestával dráždit citlivý vrchol, nahnul se k ní a vlhkými rty našel jednu zduřelou bradavku. Přes tenkou látku spodničky ji olízl a pak ji vzal do úst.
Znovu vykřikla, neboť slast, kterou zakoušela, jí připadala až neskutečná.
Jeho laskání bylo tak dráždivé, že Raven cítila, jak jí místo krve v žilách pulzuje živočišný žár, který ji spaloval a vzbuzoval v ní ryzí, pudové potřeby chtíče a následného ukojení. Vzepřela se, aby tak silnému pocitu unikla, ale mužův temně sametový hlas ji znovu ukonejšil.
„No tak, to je ono. Dovol mi, abych ti poskytl útěchu.“
Divoce zatřásla hlavou a přitiskla se k jeho ruce s tichou prosbou, aby si ji konečně vzal. Tolik toužila cítit ho uvnitř sebe! On však stále odmítal. Pak zasunul dlouhý prst do Raveniny vlhké štěrbiny a začal s ním pohybovat dovnitř a ven. Cítila, jak jí divoce bije srdce, jak se jí v žilách vaří krev, jak ji pohlcuje vlastní chtíč. Připomínala nevybuchlou sopku a křičela po naplnění. Svíjela se zcela omámená horečnou touhou a divoce se vlnila v bocích.
Intenzivní pocit vzrušení se zdál stále větší a větší, až najednou vykřikla ovládaná divou extází, která ji vynesla k samotnému vyvrcholení. Jednalo se o tak bolestně slastný pocit, až měla dojem, že zešílí.
Nekonečně dlouho se chvěla v nekontrolované křeči, zatímco on se snažil vyždímat z ní i tu nejmenší kapičku trýznivé slasti a ukojení. Konečně se uvolnila. Ruce i nohy jí ztěžkly. Cítila se naprosto vyčerpaná.
Obrátila se k němu a s vděčným výrazem ve tváři se přitiskla k pevné hrudi. Pak usnula.
Kell zatnul zuby a v duchu se proklínal, neboť skrovně oděné tělo Raven Kendrickové na něho mělo až nečekaný účinek. Po téměř čtyřech hodinách v její přítomnosti se bolest, již pociťoval ve ztopořeném údu, jevila téměř nesnesitelná.
Jejímu utrpení sice dokázal ulevit docela humánní cestou, ale s tím svým si nevěděl rady. Byla jeho zajatkyní, zcela v jeho moci. Co by to musel být za hulváta, kdyby zneužil jejího chvilkového poblouznění způsobeného výhradně silnou dávkou drogy? Dokonce i když by v tuto chvíli dala nevím co, jen aby mezi nohama cítila chlapa.
Docela by ho zajímalo, co jí to Sean vlastně dal, protože s tak silným účinkem afrodiziaka se ještě nesetkal. Stala se z ní nenasytná sexuální otrokyně svého chtíče. Navzdory četným zkušenostem se mu zdálo, že stimulace nebude dostatečným ukojením. Noc se zdaleka nechýlila ke konci a on věděl, že Raven bude chtít víc.
Lehl si na záda, aby se nenacházel v těsné blízkosti její horkosti, avšak ten nepatrný pohyb pranic nezměnil. Kella napadlo, že by měl raději uhasit lampu. Měkké světlo se tlumeně rozlévalo po místnosti a ozařovalo dokonalou postavu mladé ženy. Látka spodničky byla tak tenká, že zcela odhalovala růžové hroty tuhých bradavek.
Bezděčně pohledem klouzal po jejím těle, od plných ňader přes štíhlý pas až ke krásným dlouhým, štíhlým nohám. Velmi snadno si představil, jak se mu obtáčejí okolo boků, když do ní vstupuje…
neblahé předtuše cítil, jak se ho zmocňuje nová vlna vzrušení.
Na chvíli zatajil dech, čímž se snažil ovládnout nutkavý pocit, který se mu začal bolestně usazovat v podbřišku. Její stav potrvá ještě nejméně několik hodin a on v sobě musí najít dostatek síly, aby odolal pokušení.
Odvrátil zrak od jejího těla a plně se soustředil jen na obličej. Ve spánku se vůbec nepodobala chladnokrevné děvče, za jakou ji považoval. Ba právě naopak vypadala velice zranitelně a nevinně.
Jen zřídka se vidí žena tak znepokojivě krásná, tak čerstvá, živoucí, plná vášně a něhy. A její ústa… tak smyslná, ve spánku provokativně pootevřená…
Snažil se odolat a nepolíbit ji, avšak ona se k němu přimkla, pozvedla obličej a úpěnlivě ho prosila. A v žalostné chvíli slabosti se přestal ovládat a okusil ji.
„Hloupý blázne,“ spílal Kell sám sobě. Neměl ani ponětí, že bude tak sladká a horká.
Ve spánku se posunula blíže a přitiskla se k němu. Kell ztuhl. Sundal si boty a kabát, ale ostatní šaty si nechal, aby tak utvořil bariéru mezi jejich těly. Její touha však zdaleka nenašla naplnění.
„Můj okouzlující piráte…,“ mumlala ze spánku a prsty ho hladila na prsou.
Pirát? To bylo už podruhé, co ho nazvala pirátem. Tázavě pozvedl obočí a chytil ji za ruku, aby ji od sebe odtáhl. Co může debutantka s modrou krví vědět o pirátech? Pak si však uvědomil, že ona získala daleko více zkušeností, než měly ostatní neprovdané dámy.
Po pravdě řečeno ho její nesporná znalost věci značně překvapila. Rovněž tak její neohroženost. Dovedl si docela dobře představit, jak jeho bratra svedla a pak ho připravila o rozum.
Svůdně se o něho otřela a Kell věděl, že jeho dočasný klid je u konce. S odevzdaným povzdechem se nad ní naklonil připravený dát jí vše, o co žádá.
Prsty vsunul do hebké vlhkosti a okamžitě cítil, jak žena začíná reagovat. Když něžně přejížděl po vlhkém pupenu ženské touhy, omámeně šeptala slůvka díků.
Chvíli ji hladil a pak prudce vsunul dlouhý prst do úzké štěrbinky. Vykřikla a bez váhání mu vyšla vstříc. Chytila ho za ramena a přitiskla k sobě, jako by ho chtěla pohltit.
Kell cítil, jak se ho zmocňuje stále větší a větší touha. Celé tělo ho bolelo a musel pevně zatnout zuby, aby se dokázal ovládnout. Pod jeho doteky se Raven měnila v živoucí oheň. Byla krásná, horká a divoká.
Zatímco se vzpínala ve slastném ukojení, Kellova vlastní touha se jen prohlubovala. Zdálo se mu, že dnes v noci žena došla vrcholu snad již posté. Její výkřiky se jevily plné agónie, tělo se třáslo v neovladatelných křečích rozkoše a následného uvolnění.
Držel ji v pevném objetí, dokud se nepřestala chvět a alespoň na chvíli nenašla svůj klid. Jakmile bezvládně dopadla na postel, prudce se od ní odtáhl a uvažoval, jak dlouho ještě tohle utrpení potrvá.
Kell využil krátkého období klidu a zavřel oči, aby si na chvíli odpočinul. Co by však vskutku potřeboval, byla stejná péče, jakou věnoval divoké krasavici.
Musel na chvíli usnout, poněvadž když znovu otevřel oči, černovlasá krasavice se nad ním nakláněla a s jeho bezbranným tělem prováděla až neskutečně nádherné věci. Poklopec kalhot měl rozepnutý a omámeně vnímal hebké rty, kterými přejížděla po jeho ztopořeném údu.
Prsty propletl s hebkými vlasy a pobízel ji, aby…
Panebože, on se snad zbláznil!
Zcela probuzený ji chytil za ruce a snažil se ji vytáhnout nahoru. Svou chybu poznal až ve chvíli, kdy si uvědomil, že vlastně leží na něm a poskytuje mu skvělý výhled na odhalená ňadra, která vypadla z pevného krunýře šněrovačky a celou vahou mu spočívala na hrudi. A co víc, temně růžové hroty bradavek zduřené touhou se tyčily jen několik centimetrů od jeho úst a přímo žadonily o polaskání..., jeho polaskání.
Projel jím silný záchvěv touhy.
S vypětím všech sil odtrhl pohled od toho nejkrásnějšího výhledu, jaký se mu kdy naskytl, a ocitl se přímo uprostřed safírových tůní překypujících vášní.
„Nikdy ho nebudu milovat, slibuji,“ šeptala omámeně. Naklonila se ještě blíže, svůdně pootevřené rty se vznášely těsně nad jeho. Jsem tvá. Jen tvá…“
„Zatraceně,“ zaklel Kell. Nechtěl zneužít omámeného stavu Raven Kendrickové, ale to, co mu prováděla, se už nedalo vydržet.
Přece není svatý a ani ze železa. Vzrušení, které ji ovládalo, se ukázalo tak nakažlivé, že Kell sám cítil, jak se ho zmocňuje.
Pak ho políbila. Bez jakéhokoliv zaváhání či studu mu jazyk vsunula přímo do úst. V sebeobraně před sebe natáhl ruce, aby ji odstrčil, ale když v dlaních ucítil horké bradavky, jen tiše zaúpěl.
A když se obkročmo posadila přímo na jeho klín, nedokázal se již ovládat. Byla jako v horečkách. Její vlastní touha ji zcela omámila a každičký centimetr hebké kůže se chvěl chtíčem a žadonil o jeho doteky. Už to nedokázal vydržet.
Chytil ji v pase, nepatrně ji nadzvedl a posadil ji přímo na touhou tepající ztopořený úd. Byla tak hebká, tak horká…
Náhle ztuhla. první chvíli doširoka roztáhla nohy a kroutivými pohyby se snažila pojmout pevný penis, když vtom znehybněla. Na tváři se jí objevil výraz překvapení.
Jednalo se přesně o stejný pocit, který sdílel i Kell. Vyděšeně si uvědomil, že Raven Kendricková je ještě panna. Nedotčená žádným mužem…
Prudce ji popadl, vyklouzl z ní a odsunul ji stranou. Zmateně se na něho podívala, černé vlasy lemující andělský obličej, v očích vepsaná tichá prosba. „Prosím…,“ zašeptala.
Aniž by čekala na odpověď, přitiskla se k jeho pevnému stehnu a v divoké agónii pohybovala pánví a snažila se tak zbavit napětí, které ji zcela ovládalo.
Oběma rukama ji vzal za zadeček a ochotně se jí snažil pomáhat, dokud konečně nenašla slastné uvolnění. Hlasitě vykřikla a jako bez života se na něho zhroutila.
Kell se neodvážil ani pohnout. Ležel na zádech, v celém těle cítil tlak neukojené touhy a v náručí objímal křehkou Raven. Měl dojem, jako by byla ze skla. Bál se jí najednou dotknout, aby se nerozbila.
Jak je vůbec možné, že je ještě panna? S jejími dlouhými řasami, smyslnými rty a pověstí svůdnice by předpokládal, že má za sebou již nejednu zkušenost. Pochopitelně že nenasytný chtíč je možno připisovat následkům afrodiziaka, ale kde se naučila tak odvážně a nestydatě líbat a laskat muže?
V milostných praktikách se ukázala lepší než kdovíjaká profesionálka a on by dal půlku svého majetku za to, že už není panna. A sázku by prohrál.
Ať ji vezme samotný ďábel. Dychtivý útok na jeho mužství je jasným důkazem toho, že o mužském těle toho ví více, než by se na slušnou dívku slušelo…
Nicméně ať byla sebezkušenější, svou nevinnost si nechávala pro svého manžela. Urozeného manžela. Kell se zamračil. Náhle si uvědomil, že slečna Kendricková se měla včera vdát za vévodu. Vlastně právě tato událost donutila bratra k rozhodnému kroku vykonat svou vlastní pomstu.
Kell se zhluboka nadechl a do nosu mu vnikla vůně jejích vlasů. Co to jenom jeho prchavého mladšího bratra napadlo? A co si zatraceně myslí, že s ní teď udělá?
Vtom však ze spánku vzdychla a nos mu zabořila do ramene. Podobala se malému kotěti. Kella se zmocnila podivná něžnost –šlo o zcela bezděčnou reakci, která mu drásala nervy.
Ještě se na ni stále zlobil za to, co provedla bratrovi, ale poprvé si začal klást otázku, jestli Sean svou zpověď nějak nepřibarvil. Sean tvrdil, že si užíval její sexuální přízně a že mu nabídla své tělo, což byla jasná lež. Je snad možné, že Raven Kendricková se ani nepodobala té kruté Jezebel, za jakou ji označil?
Seanovy pocity nepochybně silně ovlivnilo brutální zacházení, jakého se mu v poslední době dostávalo. Kell si však se smutkem uvědomoval, že bratrova temná stránka se začala projevovat už dávno předtím. A co mu připadalo nejhorší, Sean mu neustále dával za vinu, že ho před mnoha lety nechal v péči jejich zvrhlého strýce.
Kell zavřel oči, aby tak alespoň trochu unikl před dobře známým pocitem viny. Když jejich matka znenadání zemřela, Kell dovršil patnáct let a Sean pět. Za svého mladšího bratra cítil zodpovědnost, a proto se rozhodl, že nejlépe jim bude pod střechou strýce z otcovy strany, který o ně projevoval zájem. Tehdy však ještě nevěděl, jak ve své snaze ochraňovat mladšího bratra selhal. Nevědomky Seana ponechal na pospas strýcově zvrhlosti.
Jakmile odhalil jeho zločinecké činy, zoufale se snažil všechno napravit. Kell se bezděčně dotkl jizvy na tváři, která představovala výsledek krutého boje s Williamem Lasseterem. Chtěl toho parchanta zabít, ale místo toho vzal Seana a utekl s ním do Dublinu.
Nastaly jim kruté časy. Jejich domovem se stala ulice, kde žebrali a snažili se přežít. Kell naštěstí brzy zjistil, že díky svým hráčským schopnostem jim alespoň dokáže naplnit žaludky. Měli jen jeden druhého a jejich strýc je pronásledoval až do Irska…
Kell prudce zatřásl hlavou, aby zahnal nechtěné vzpomínky, nicméně trpké pachuti viny se zbavit nedokázal. Nabýval stále většího přesvědčení, že bratrova pomsta se neměla týkat jen Raven Kendrickové, ale i jeho samotného.
Kdyby to bylo zapotřebí, dal by za svého bratra třeba i život. Tudíž ho trápilo pomyšlení, že Sean zcela promyšleně usiloval o pošpinění dobrého jména jeho hráčského podniku, za které musel tak tvrdě bojovat.
Ale proč jinak by přivedl slečnu Kendrickovou právě sem?
Při vzpomínce na modrookou Sirénu ve svém náručí sebou Kell trhl. Její hebké vlasy ho hladily jako čisté hedvábí, oblá ňadra a štíhlá stehna ho propalovala jako žhavé uhlí a celá její bytost v něm vyvolávala pocity, které nikdy nechtěl zažít…
„Do horoucích pekel,“ znovu zaklel a nejraději by tam poslal jak ji, tak i svého bratra.
Raven, kvůli probuzení tak silného chtíče, jaký ještě nikdy předtím nezažil. A Seana, že ho do téhle situace dostal.